Právě se v rádiu zase rozčiloval jakýsi doktor žijící v Německu, jak je ostudné, že čerstvě vystudovaný nezkušený doktor má tady nástupní plat pouhých 16 tisíc, což je 600 ojro, almužna, kterou dostávají "tam u nich" nezaměstnaní jako životní minimum. Jak je to možné, vždyť je to elita národa! Museli studovat šest let, musí se neustále vzdělávat, jezdit na sympozia. Chrůsa.

Milí doktoři, už vážně jděte do prdele s tím svým povýšeneckým elitářstvím!

Já jsem studoval osm let. Dlouhá léta jsem pak žil z ruky do huby, pěkných pár let potácení se na sociální hranici. Než jsem se něco pořádně naučil. Taky se musím neustále vzdělávat, publikovat, učit se nové technologie, abych mohl kvalitně pracovat. Teď, po dvaceti letech praxe si dokážu už slušně vydělat – stejně jako vy. Jenom mě, narozdíl od vás, nikdy ani nenapadlo, že coby ze školy čerstvě vylezlý neopeřenec se rázem stávám elitou národa a měl bych za to hned dostat 50 tisíc na packu. Mimochodem, nežijeme v Německu a v naší zemi není životní minimum 600 €, ale něco málo přes 3 tisíce Kč. Takže ten neochmýřený medik nedostává žádné existenční minimum, ale jeho pětinásobek, začíná s platem dosti blízkým průměrnému platu v zemi. To není nijak nefér. Nemluvě o krásné perspektivě a možnostech, které má – narozdíl od mnoha jiných profesí –  před sebou otevřeny.

A ještě mám jeden pohled, brutálně sociologický. Vy totiž žijete v přesvědčení, že jste ti nejnepostradatelnější, ti nejdůležitější na celém světě. Leda prd jste a v prd se obrátíte. Ano, každý jednotlivý člověk vás strašně potřebuje a vzhlíží k vám často jako k jediné spásné instanci, protože ho něco bolí, trápí, jde mu o život. Když budu držet v náručí nemocné dítě, bude pro mě lékař to nejdůležitější na celém světě. Ale z nadhledu, pro společnost, neřku-li lidstvo, jste pouhá zbytná servisní služba zlepšující kvalitu života, služba na úrovni manikérek a metařů. Přežila by bez vás společnost? No jistě, přežila bez vás všechny ty tisíce let – vždyť pány tvorstva se cítíte nejvýš nějakých posledních 200 let, a to ještě jen v poměrně maličké části světa. Bez vás by se zase snížil průměrný věk na přirozenější hranici, zrestartoval by se přirozený výběr a lidé by si zase začali pořizovat výrazně více dětí – a společnost by jela vesele dál, stejně jako to fungovalo kdykoli dříve, stejně jako to funguje v těch částech světa, kde jste se za pány veškerenstva ještě neprohlásili. Dokázalo by se lidstvo bez vás vyvíjet dál a výš? Bezpochyby, máme stejný historický důkaz. Kolik jen profesí a znalostí je důležitějších než ty vaše, kolik jich je, bez nichž by se lidstvo nepohnulo nebo rovnou zahynulo... Budeme-li důslední, pak by se dalo i dovodit, že ve výsledku společnosti dokonce škodíte, protože svou činností generujete nepřirozené a nadlimitní množství neproduktivních lidí, které už málem není jak živit, ničíte přirozený přírodní výběr a generujte lidstvu možná víc problémů než jich řešíte. Konec brutálně sociologické vložky. Ale takhle malincí byste se měli cítit, pokorní a oddaní.

Já jsem nikdy nepochyboval o tom, jak špatný systém odměňování lékařů u nás je. Moc dobře vím, jak moc služeb musíte dělat víceméně zadarmo. Mám celkem dobrou představu, co to dá práce poctivě vystoupat na ty vyšší příčky, kde už se člověk může cítit slušně ohodnoceným odborníkem s jistou sociální autoritou. Taky jsem vám vždycky fandil. Jenže po tom, co jste předvedli národu v posledních týdnech a měsících, po všem tom vašem veřejném kopání a prskání na všechny strany, vzteklém rozhazování hraček a dupání "já jsem nejvíc, a vy mi musíte dát nejvíc a musíte a musíte!", jste ztratili veškeré moje (a nejen moje) sympatie. Ve své povýšenosti úplně zapomínáte, že je tu spousta profesí, které jsou pro společnost stejně důležité (ne-li důležitější!) než vy, které jsou na tom ještě výrazně hůře než vy. Zdravotnický personál, který stejně jako vy slouží od nevidím do nevidím, ale narozdíl od vás nemá ani tu vidinu profesního růstu a ani teoretickou šanci na překročení průměrného platu. A co učitelé? Původně taky "elita národa" – dnes profese odborníků a perspektivy prostá. A vědci? Policie? Atd atd. Ale peníze pro všechny prostě nejsou. Můžeme se bavit o tom, kde vzít a kam přidat, případně jak vydělat víc, aby bylo z čeho přidávat – ale to je tak všechno.

Hodně mi svou mediální prezentací připomínáte mou čtyřletou dceru. Tuhle sedí v kuchyni na zemi a už půl hodiny řve, že chce lízátko. "Ale my žádné lízátko nemáme, beruško. Chápeš to?" – "Jo. Já chci lízátkóóó!!!"

Dodatečné doplnění: Z komentářů mnoha rozumných a chytrých lidí, které se ke mě dostaly, jsem si jistý, že většina soudných a intelignetních čtenářů pochopila, že tento příspěvek velmi expresivně a se silnou nadsázkou kritizuje způsob, jakým v médiích lékaři prezentují své názory a požadavky. Jejich velmi nešťastnou mediální preznetaci a veřejná vystoupení, kterými postupně dokázali odradit, znechutit a proti sobě popudit i mnoho z těch, kteří vždy stáli na jejich straně. A současně některé hysterické reakce, urážky a osobní výpady ze strany  "sdružení lékařů a přátel platů", okamžité psychiatrické diagnózy a ad hoc ohodnocení IQ, osobních i odborných kvalit, kterých se mi dostalo, a v neposlední řadě i vlna nenávistných a nechutných komentářů na facebookové stránce "Děkujeme odcházíme", mě utvrdila v tom, že tento příspěvek byl zcela namístě. Tak, a já si jdu dál "malovat ty svoje obrázky", a nechám lékaře volně odcházet.